KDYŽ KRÁLOVSKÝ OSTROV VYPRÁVÍ

Bylo, nebylo, se před staletími, vynořil se v rozlehlém modrém moři, ostrov. Usídlila se na něm, Královská rodina a již osm let tu také žije, se svou rodinou spisovatelka Vladi.

  Určitě ji znáte, protože je to ta žena, která vám nechala v minulém článku na blogu, nahlédnout do světa a do doby, kdy se moc s písmenky nekamarádila.

Dnes je tomu již jinak. Aby zjistila, že jí psaní baví, musela se dostat velkou lodí se svou rodinou sem - na Královský ostrov, kde objevila svou životní vášeň – psaní.

V tu chvíli Klementina, která s velkým zájmem poslouchala stejně, jako čtete vy čtenáři toto vyprávění, skočila Královskému ostrovu do řeči a směle se ho zeptala: „ Královský ostrove, a také budeš vyprávět o mně? Víš, že na mě nemůžeš zapomenout, protože, kdyby mě Vladi nevymyslela, tak Ty, nemáš o čem povídat.“

Královský ostrov se usmál a Klementině odpověděl: „Jasně, Klementino, že na Tebe nezapomenu. Ani nemohu, protože jinak by čtenáři, kteří Vladi sledují a čtou, nevěděli, jak se propsala až k pohádkám.“

Klementina se cítila moc spokojeně a její úsměv Královský ostrov viděl a tak pokračuje se svým vyprávěním.

  „Kdo Vladi, ještě neznáte, tak si pojďte poslechnout, co se jí vše povedlo. Já v dáli slyším vlny moře, které má, Vladi, moc ráda. Vždy jí tam napadají příběhy pro maminky nebo pohádky pro děti."

V L´landundu, kam jezdí často se svým manželem na výlety, když zrovna neprší, ji napadl obsah do knížky, o které jste již zde u Vladi na webu několikrát slyšeli.

  Je to knížka, kterou čtenářky nazývají jejich kamarádkou, např. Jiřina Prokopová, napsala: „Nový začátek s Klementinou - tato kniha mě naučila meditovat a můžu si do ní i malovat a psát. Vladi, děkuji, jsi úžasná spisovatelka.“  A podívat se můžete zde.

A kdybych já, Královský ostrov byl na vašem místě, nebo jste byla moje kamarádka, přítelkyně, manželka, maminka nebo babička, určitě bych vám ji koupil jako dárek.

Zde - https://1url.cz/@prousmevavoumaminku Možná si teď říkáte, jak bych vám ji z Královského ostrova dovezl, když už nejsem součástí společenství, ale nebojte, moje sestřička Královská pošta, je pracovitá a pošle vám ji a knížka plná příběhů vám dojde tak rychle, než byste řekla švec.

A když Vladi, jela na výlet do Conwy, kde mimo jiné na břehu moře stojí nejmenší domeček v Anglii, ji napadlo, že bude psát pohádky pro děti.

A tak se také stalo.

V tu chvíli Klementina už podruhé skočila Královskému ostrovu do vyprávění: „Ano, ano, to je pravda, a také jsem jí trochu popostrčila já, Klementina, když jsem potřebovala pro svého synka Samíka víc pohádek, než ty tři, co zpočátku Vladi napsala.

Vzpomínám si, že to byla pohádka O Pampelišce –Sluníčku bylinek, O Princezně Žahavce a O Barborce.

První dvě z nich byly o bylinkách, které jsem dříve používala, protože mi pomáhaly při uzdravování bolestí hlavy a zad. A ta třetí byla vánoční. Ale pak se Vladi, nějak na moc dlouhou dobu odmlčela. Už si ani nevzpomínám proč. Ty ano? Královský ostrove?“

Královský ostrov řekl: „Klementino, ano vím. Sleduji ji od té doby, co jsem ji tu spatřil, jako ostříž. A tak vím, že to bylo proto, že málem zapomněla, že má za úkol na tomto světě psát příběhy, pohádky a knihy a hnala se vydělávat miliony tvorbou kurzů na bolesti hlavy, o které nikdo nejevil zájem.

Ještě, že jsi jí, Klementino byla na blízku a včas jsi jí opět přivedla na správnou dráhu.“ Spokojeně pronesl Královský ostrov.

Myslím, že není potřeba vám všem opakovat, co všechno Vladi po té, co vstoupila, na Královský ostrov vydala, protože už o tom psala, v prvním článku: Znáte tu knihu, co život dal a vzal

A kdo bude vyprávět další příběh příště?

Doporučuji sledovat články zde na webu, ať vám nic neunikne. Tuším jen, že se v dalších vyprávění dozvíte, kam se poděly první tři pohádky, o kterých jsme se dnes zde s Klementinou zmínili.